Co je Theodicy:
Theodicy je a součást filozofie, která je zodpovědná za racionální vysvětlení a demonstraci všemocnosti Boha, jeho vlastností a existence zla.
Slovo theodicy pochází z řečtiny Theos, což znamená „Bůh“ a říci což se překládá jako „spravedlnost“, a proto je teodika chápána jako „ospravedlnění Boha“.
Je třeba poznamenat, že theodicy je součástí přirozené teologie, která zahrnuje obecnější aspekty, jako je objevování důkazů o Bohu, aniž by se spoléhala na nadpřirozená fakta.
Theodicy a Leibniz
Termín theodicy byl vytvořen v 17. století a poprvé ho použil německý filozof Gottfried Wilhelm Leibniz ve své knize Esej Theodicy. O dobrotě Boží, svobodě člověka a původu zla, také známý jako Theodicy.
O nějaký čas později však francouzský filozof Voltaire ironicky vydal Leibnizovu teodici vydáním satirického románu Naivní.
Nyní v této teodice představil Leibniz své racionální studium Boha, svobody člověka a existence zla. Svatý Augustin však již zmínil teodiciu dávno před Leibnizem, který kombinuje řadu filozofických a náboženských znalostí, aby ospravedlnil existenci Boha i zla.
Podobně se Leibniz ve své knize zabýval objasněním rozporů ve vztazích, které existují mezi duchovními vírami o Bohu a racionálními myšlenkami na přírodu a nespravedlnostmi, které zažívají lidské bytosti.
To znamená, že theodicy shromažďuje a snaží se odpovědět na všechny ty pochybnosti, které souvisejí s vírou, rozumem, duchovními, přirozenými, dobrými a zlými, zejména s ohledem na to, že vše bylo stvořeno skrze Boží dobrotu.
Zlo tedy dokonce ospravedlňuje existenci Boha, aby bylo dosaženo svobody člověka. Leibniz tedy potvrzuje, že Bůh stvořil nejlepší možný svět.