První světová válka, nazývaná v té době Velkou válkou, byla mezinárodním válečným konfliktem s jejím epicentrem v Evropě, které trvalo od roku 1914 do roku 1918. Podívejme se na její hlavní příčiny a důsledky ve vývoji.
Příčiny první světové války
Radikalizace nacionalismu
Ke konci 19. století byla ideologie nacionalismu již upevněna v evropské představivosti. Nacionalismus předpokládal myšlenku, že lidé budou sjednoceni na základě sdílené kultury, jazyka, ekonomiky a zeměpisu, a že odtud vyroste osud, pro který by se narodili.
Spolu s tím nacionalismus přijal a přijal myšlenku, že legitimním způsobem správy národa je národní samospráva.
Za těchto okolností by se již vytvořené národy snažily vytvořit repertoár symbolů a prvků, které by definovaly jejich identitu, a konkurovat ostatním při dosahování svého osudu. V těch oblastech, kde imperiální modely přetrvávaly, jako je Osmanská říše a Rakousko-uherská říše, začal proces eroze.
Exponenciální rozvoj zbrojního průmyslu
Zbrojní průmysl také dosáhl velmi vysoké úrovně rozvoje, což znamenalo návrh nových a lepších zbraní: biologické zbraně, plamenomety, kulomety, granáty, válečné tanky, bitevní lodě, ponorky, letadla atd.
Země investovaly velké množství peněz do výroby těchto zbraní a byli takoví, kteří byli ochotni je použít.
Expanze evropského imperialismu
Ve 20. století došlo k přebytku ve výrobě průmyslového spotřebního zboží, což si vyžádalo nové trhy a také získání dalších a nových surovin.
Podníceny nacionalismem a poté, co v 19. století ztratily kontrolu nad Amerikou, zahájily evropské státy soutěž o ovládnutí afrického území jako lomu zdrojů, stejně jako soutěž o kontrolu mimoevropských trhů.
Imperialismus představoval pro Evropu vážný vnitřní problém, mimo jiné kvůli nerovnému rozložení afrických kolonií.
Zatímco Velká Británie a Francie koncentrovaly více a lepší území, Německo mělo málo a bylo méně výhodné a Rakousko-uherská říše požadovala určitý podíl na rozdělení.
Geopolitické napětí v Evropě
V Evropě nebyla situace o nic lepší. Národy mezi sebou bojovaly, aby rozšířily své zóny kontroly a demonstrovaly svou moc. V regionu tedy došlo k řadě konfliktů, které prohloubily napětí. Mezi nimi můžeme zmínit:
- Francouzsko-německý konflikt: od francouzsko-pruské války v 19. století se Německu pod Bismarkovým vedením podařilo anektovat Alsasko a Lotrinsko. Ve 20. století si Francie znovu získala nadvládu nad regionem.
- Anglo-německý konflikt: Německo soupeřilo o kontrolu nad trhem s Velkou Británií, která mu dominovala.
- Rakousko-ruský konflikt: Rusko a Rakousko-Uhersko soupeří o kontrolu nad Balkánem.
Vytváření mezinárodních aliancí
Všechny tyto konflikty podnítily vznik nebo obnovení mezinárodních aliancí teoreticky zaměřených na kontrolu moci některých zemí nad ostatními. Jednalo se o tato aliance:
- Německá unie v rukou Otta von Bismarcka (1871-1890), který měl v úmyslu vytvořit germánskou jednotku a sloužil k dočasnému obsazení Francie.
- Trojitá aliance vznikla v roce 1882. V tom původně bylo Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie. Během války však Itálie nepodpoří Trojspolku a postaví se na stranu Spojenců.
- Trojitá dohoda, založená v roce 1907 proti Německu. Země, které ji původně vytvořily, byly Francie, Rusko a Velká Británie.
Atentát na arcivévody Františka Fernanda z Rakouska.
Atentát na rakouského arcivévody Františka Ferdinanda nebyl ani tak příčinou, jako byl detonovat první světové války.
Konal se 28. června 1914 ve městě Sarajevo, hlavním městě tehdejší provincie Rakouska-Uherska, Bosny a Hercegoviny. Páchal jej extrémista Gavrilo Princip, člen srbské teroristické skupiny Mano Negra.
V bezprostředním důsledku se rakousko-uherský císař František Josef I. rozhodl vyhlásit válku proti Srbsku 28. července 1914.
Francouzsko-ruská aliance vzrostla na obranu Srbska a Británie se postavila na jejich stranu, zatímco Německo se postavilo ve prospěch Rakouska-Uherska. Tak začala první světová válka.
Důsledky první světové války
Lidské a materiální ztráty
První světová válka byla první masovou válkou, kterou lidstvo zná. Rovnováha byla skutečně děsivá a zanechala Evropu utápěnou v tisících obtíží.
Největší problém? Evropané šli na bojiště s mentalitou 19. století, ale s technologií 20. století. Katastrofa byla obrovská.
Z lidského hlediska Velká válka, jak se tehdy vědělo, zanechala během útoků oběť 7 milionů civilistů a 10 milionů vojáků, pouze během útoků.
Kromě toho se zvažuje dopad nepřímých úmrtí způsobených hladomory, šířením nemocí a úrazem způsobeným nehodami během útoků, které způsobily problémy, jako je zdravotní postižení, hluchota nebo slepota.
Podpis Versailleské smlouvy
První světová válka končí podpisem Versailleské smlouvy, z níž jsou stanoveny podmínky kapitulace pro Němce, jejichž závažnost bude jednou z příčin druhé světové války.
Podpisem Versailleské smlouvy vzniklo Společnost národů v roce 1920, bezprostřední předchůdce Organizace spojených národů. Tento orgán by za účelem zajištění míru zajistil zprostředkování mezi mezinárodními konflikty.
Ekonomické důsledky
Z ekonomického hlediska znamenala první světová válka velké ztráty peněz a zdrojů. První věcí bylo zničení průmyslového parku, zejména německého.
Evropa byla celkově vystavena prohlubujícím se sociálním rozdílům mezi bohatými a chudými, které vycházely jak z materiálních ztrát, tak z fyzického postižení po boji, vyvolaného vdovství a osiřelého života.
Ekonomické sankce zavedené proti Německu by uvrhly zemi do extrémní chudoby a bránily jejímu zotavení, což by vyvolalo velké nepohodlí a odpor vůči spojeneckým zemím.
Přes veškerou snahu Evropy o udržení dominance jí první světová válka zasadila těžkou ekonomickou ránu, která podkopala její mezinárodní hegemonii a podpořila vzestup severoamerické ekonomické hegemonie.
Geopolitické důsledky
V důsledku první světové války německé říše zanikly; Rakousko-uherský; Osmanská a ruská říše. Ten byl zlomen ruskou revolucí, která se konala v roce 1917, dojatý, mimo jiné, účastí této říše ve Velké válce.
Evropská mapa byla restrukturalizována a objevily se národy jako Československo, Maďarsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Jugoslávie.
Německo navíc utrpělo velké územní ztráty, které číselně představovaly 13% jeho domén pouze v Evropě.
Německo muselo dát Alsasko a Lotrinsko Francii; do Belgie předal regiony Eupen a Malmedy; do Dánska na sever od Šlesvicka; do Polska, některých regionů západního Pruska a Slezska; do Československa, Hultschin; do Litvy, Memelu a nakonec do Společnosti národů se vzdal kontroly nad Danzigem a průmyslovým regionem Saar, který zůstal pod jeho správou asi tři desetiletí.
K tomu se přidala kapitulace jejich zámořských kolonií, které byly rozděleny mezi spojence.
Ideologické důsledky
Důsledky první světové války nebyly jen ekonomické či materiální. Na scéně by se objevily nové ideologické diskurzy.
Extrémně vlevo expanze komunismus, který se poprvé dostal k moci ruskou revolucí v roce 1917, od její teoretické formulace v roce 1848.
Na krajní pravici, narození nacionální socialismus (nacismus) v Německu a fašismus v Itálii s příslušnými zdroji záření.
Navzdory jejich hlubokým rozdílům by všechny tyto teorie měly společné odmítnutí liberálního kapitalistického modelu.
- Komunismus.
- Nacismus.
- Fašismus.
