Co to byla glasnost?
Glásnost byla politická reforma aplikovaná ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Jejím cílem bylo vyvolat interní, svobodné a otevřené diskuse mezi občany o politických a sociálních otázkách.
Ruské slovo glásnost se překládá jako „otevřenost“ nebo „průhlednost“. Glásnost byl politický návrh politického vůdce Michaila Gorbačova v polovině 80. let a proveden v letech 1986 až 1991.
Glasnost byla spolu s perestrojkou (soubor hospodářských politik) součástí procesu reforem a reorganizace, který zažil Sovětský svaz.
Tyto reformy se vyznačovaly tím, že umožňovaly větší svobodu projevu a svobodu tisku v souvislosti s politickými a společenskými událostmi. Rovněž podporovala šíření informací a právo nesouhlasit s různými záležitostmi státu.
Mezi nejvýznamnější důsledky glasnosti patří silná sociální kritika reality Sovětů a rozpad Sovětského svazu.
Historický kontext glásnosti
Glasnost je součástí ruských politických termínů používaných kolem 18. století k označení transparentnosti vládních záležitostí.
Termín přijal Michail Gorvačev v roce 1985, kdy působil jako generální tajemník ÚV KSČ. V té době navrhl soubor politických a ekonomických reforem, které vyvolaly rozruch mezi politiky a občany.
Jeho záměr s glásnostem překročil rámec větší otevřenosti informací a zveřejňování četných skrytých pravd. Rovněž se snažila omezit státní kontrolu a potlačit utajení charakteristické pro Sovětský svaz, podporované konzervativci komunistické strany.
Glasnost byla pokusem o zachování Sovětského svazu restrukturalizací politického, ekonomického a sociálního systému. Zahrnovalo také technologickou restrukturalizaci, u které hrozilo riziko, že se v té době stane zastaralým a zbankrotovaným.
Černobylská jaderná katastrofa 26. dubna 1986 byla celosvětová dopadová událost, která odhalila nedostatky sovětského jaderného programu. Radioaktivní mrak generovaný výbuchem jaderného reaktoru se rozšířil po Ukrajině, Polsku, Německu, Bělorusku, Finsku, Švédsku, Norsku a Francii.
Nedostatek transparentnosti informací ztěžoval státu plánování efektivnějších a rychlejších strategií. To odhalilo, jak extrémně důležité informace byly zadržovány státu, sovětské společnosti a obecně mezinárodnímu společenství.
Důsledky Glásnosti
- Institucionální reforma: došlo k reformám politického systému, které umožnily zavést funkci prezidenta v Sovětském svazu a uspořádat svobodné volby. V březnu 1990 byl Gorbačov zvolen prvním prezidentem Svazu sovětských socialistických republik, kterou zastával až do roku 1991.
- Větší transparentnost informací: komunistická strana ztratila velkou část politické kontroly nad médii. Díky tomu bylo možné propagovat realitu sociálních a ekonomických problémů, které Sověti zažívali, byly publikovány stalinistické politiky, které mnozí neznali, a bylo jasné, že ne všichni byli v souladu s touto politikou, když v dubnu došlo k jadernému výbuchu v Černobylu. 26. 1986.
- Lepší přístup k novým technologiím: byl podporován další rozvoj přístupu k technologii.
- Propouštění politických vězňů: bylo možné propustit několik politických vězňů zadržovaných z různých důvodů.
- Přístup k dalším informacím: byl povolen a otevřen mezinárodní komunikační signál.
- Mezinárodní politické vztahy: začal lepší mezinárodní politický vztah mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.
- Rozpad Sovětského svazu: aplikace glásnosti spolu s perestrojkou byly politiky, které vyvolaly rozsáhlou nespokojenost, protože dokazovaly podmínky a obtíže, jimž občané čelí; v důsledku toho byl v roce 1991 SSSR rozpuštěn.
Glásnost a Perestrojka
Perestrojka byla reformou zavedenou Gorvačevem s cílem restrukturalizovat hospodářskou politiku Sovětského svazu, protože stát měl kontrolu nad obchodem. Termín se překládá do španělštiny jako „restrukturalizace“.
V rámci perestrojky bylo hledáno mimo jiné dostat se z ekonomického úpadku a vytvořit větší komerční nezávislost, svobodu při zacházení s měnami, svobodu cen.
Krátce nato Gorvačev vyhlásil glasnost, aby poskytl prostor pro vnitřní debatu o sociálních otázkách.
Obě reformy měly vytvořit novou a lepší strukturu Sovětského svazu. Mezi jeho důsledky však kromě obecné nespokojenosti způsobené hospodářskou a sociální krizí patřil i konec Sovětského svazu.
Viz také:
- Perestrojka.
- Ruská revoluce.
- Stalinismus.
